Mraveniště
Mravenci náleží mezi blanokřídlý hmyz a jsou tudíž blízkými příbuznými včel, vos či čmeláků a podobně jako oni žijí ve velkých společenstvích. Jejich domov - mraveniště je jedna z nejdokonaleji organizovaných pospolitostí v říši hmyzu, v mnohém připomínající i společenství člověka.
Nadzemní část mraveniště je možné přirovnat vzhledem k velikosti jeho tvůrců k největším lidským stavbám, přičemž podzemní části bývají zpravidla ještě větší. Chovem mšic produkujících medovici a péčí o jiné živočichy připomínají mravenci i naši hospodářskou činnost. Sběrem a přenášením různých semen pomáhají při obnově a zachování druhové rozmanitosti lesa a jeho vegetačního podrostu. Některé mravenčí „státy" vzniklé seskupením desítek i stovek vzájemně komunikujících mraveništ, jsou místa s největší koncentrací biomasy živočichů, se kterou se můžeme v přírodě setkat.
Lovec, chovatel i zahrádkář
Nejznámějšími zástupci mravenců jsou lesní mravenci vytvářející největší stavby. Některá mraveniště mohou mít průměr základny až 5 m a dosahovat výšky 160 cm. Díky tomu, že dokážou ulovit ohromné množství přemnožených škůdců, napomáhají udržovat zdravý les bez použití chemických přípravků. Týká se to zejména motýlů (pídálky, bekyně, obaleči) a blanokřídlého hmyzu (pilatky, ploskohřbetky), ato jak dospělců,tak především housenek a housenic. Mravenci posbírají larvy kůrovců a tesaříků z odkorňovaných stromů Tvorbou velkých kup mravenci výrazně obohacuj a provzdušňují jinak převážně chudé lesní půdy Můžeme si povšimnout, že kolem mravenčích kup roste mnohem bujnější a bohatší vegetace. Mravenci rovněž přenášejí různá semena až na vzdálenost 150 m, existují rostliny, které jsou na mravencích závislé (tzv. myrmekochorní druhy) např. violky, prvosenky, dymnivky, sasanky a hluchavky. Lesních mravenců si velmi váží včelaři, protože mravenci pečují o stromové mšice vylučující ze svých těl sladkou šťávu - medovici, která je vyhledávanou potravou nejen mravenců, ale i včel. Lesní úly ovšem nemají být stavěny v blízkosti mravenišť, neboť mohou být mravenci napadány. Mravenčí kupa a její okolí je trvalým nebo dočasným domovem stovek dalších druhů bezobratlých živočichů, kteří zde žijí spolu s mravenci v různých komplikovaných vztazích. Z těch větších to jsou zejména larvy brouků zlatohlávků a vrba-ře čtyřčetného, někteří drabčíci, cvrčík mravenčí, různí korýši a mnoho jiných. V blízkosti mravenišť se usídlují larvy mravkolvů, které si zde vybudují trychtýřovité zemní pasti, do nichž lapají pobíhající mravence.
mravenec lesní (Formica rufa)
Mravenčí velkoměsta Lesních mravenců rodu Formica vytvářejících větší kupy je v naší republice více druhů. U nás nejrozšířenější jsou dva blízce příbuzné druhy - mravenec pospolitý (Formica polyctena) a mravenec lesní (Formica rufa). Další dva obvyklejší druhy mravenec pařezový (Formica truncorum) a mravenec luční (Formica pratensis) se vyskytují porůznu spíše jen na lesních okrajích, neboť jsou značně světlomilné a temnější lesní porosty míjejí. Jejich hnízda bývají obvykle solitérní a často velmi plochá až proláklá.
- královna klade vajíčka
- princezna
- mravenec - dělník
- mravenci - vojáci
- mravenci - dělníci
- bekyně mniška
- mšice
- mravenčí vajíčka
- ostružina lesní
- jezevec lesní
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
