Les a kůrovec
Les je domovem řady druhů hmyzu, kteří jsou součástí lesního ekosystému, některé druhy se pro ně v ideálních podmínkách přemnoží a způsobují lesní kalamity.
Jedním z hlavních lesních škůdců je lýkožrout smrkový (Ips typogrphus) lidově zvaný kůrovec. Je to malý nenápadný brouček o velikosti 4mm, má lesklé, válcovité, červenohnědé tělo. Vyskytuje se na území celé Evropy a Asie.
Rozmnožování: sameček se zavrtá do kůry, vyhlodá snubní komůrku, začne vylučovat feromon, čímž přiláká samičku, která po oplození hlodá pod kůrou mateční chodbičku, kde klade okolo 60 vajíček. Vývoj v dospělého brouka trvá zhruba 10 týdnů a prochází různými stádii vývoje (vajíčko 12 dní, larva 24 dní, kukla 12 dní, dospívání 24 dní). Na opadané kůře můžeme vidět typický požerek s chodbičkami a výletovými otvory.
Zdravý smrk dokáže náletu kůrovce odolat tím, že zavrtávající se brouky zalije pryskyřicí. Pokud je ale kůrovec přemnožený a smrkové porosty jsou oslabené například suchem, nedokáží se samy ubránit. Proto je nutné v lesním hospodářství napadené stromy pokácet, aby se zabránilo dalšímu šíření kůrovce. Proti kůrovci lesníci používají různé metody ochrany, jako jsou například feromonové lapače nebo otrávené lapáky. Kůrovec má ale i své přirozené nepřátele jako jsou například datlovití ptáci, sýkorky, z hmyzu pestrokrovečník mravenčí a také entopatogenní houby jako je Beauvaria bassiana, která způsobuje kůrovci plísňová onemocnění. V národních parcích bývá kůrovec součástí přírodních procesů, kde je nedílnou složkou přirozené obnovy lesa.
otakárek ovocný (Iphiclides podalirius)
- strakapoud velký
- požerek larev kůrovce
- pilořitka velká
- lumek velký
- pestrokrovečník
- sýkora koňadra
- bika lesní
- klikoroh borový
- perleťovec velký
- chrobák lesní
- čmelák zemní
- lapač na kůrovce
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
